Ne každý si může dovolit velký dům s rozlehlou halou, prostornými pokoji, kde má každý svoje soukromí, šatnami, kde se schová vše nepotřebné. Ale i když bydlíte v menším bytě a mačká se vás tam víc, než je vůbec možné, i přesto trošku toho místa ušetřit můžete. Navíc tak vyřešíte naráz dvě věci, vyhnete se ustlávání peřin a zároveň budete mít pořád uklizeno. A tohle by nemusel být problém jak pro menší ratolesti, tak i pro dospívající puberťáky. Dětský pokoj tak bude působit i větším dojmem.
Jak na to?
Při výběru postele je důležitá kvalita, o tom není třeba dlouze diskutovat. Měla by se hodit i k ostatnímu nábytku, estetický dojem tedy nelze podceňovat. A pokud bude mít dostatečný úložný prostor, pak věřte, že ta jediná je ta pravá.
Důkladně si změřte prostor (přesně podle hesla dvakrát měř a jednou řež), kde by měla být postel umístěná a ujasněte si částku, kterou můžete ve svém rodinném rozpočtu postrádat. Těžko odhadnete, jak dítě vyroste, abyste se vyhnuli tomu, že za pár let budete kupovat nový kousek, volte hned raději běžně dlouhou variantu, což je zhruba dva metry. Jedinci postačí bohatě šířka devadesát centimetrů, pokud vám to místnost dovoluje, klidně pořiďte širší. Co se týká samotné výšky, doporučuje se kolem půl metru.
A co onen úložný prostor? To je to, co je ve vašem výběru důležité kritérium. Nebojte se zeptat a sami si vyzkoušejte v obchodě s nábytkem, jak obtížné je prostor otevřít, zvládnout by to měly i děti. Může to být ve formě odklápěcího lůžka nebo jako šuplík. Neobvyklá není ani varianta otvírání směrem do boku nebo v části u hlavy. Opět si uvědomte, co bude do dané místnosti výhodnější.
Za kvalitu se platí, masivní materiál vydrží několik desítek let, otázka je, zda a jak dlouho bude dítě s vámi sdílet domácnost a tento drahý kousek tak dlouhé roky zcela využije.
Při výběru si nechte dostatek času na rozmyšlenou a zvažte všechna pro a proti.