Podle doporučení odborníků by lidé měli mít stranou naspořeno pro nenadálý výpadek příjmu zhruba šestinásobek měsíčních výdajů. Finanční rezervy, které pokryjí nutné výdaje na půl roku, by vám tak měly usnadnit život při ztrátě zaměstnání a hledání nové práce, při vážnějším onemocnění nebo úrazu. Máte-li děti, pokud se i ty naneštěstí potkají s úrazem, znamená péče o ně kromě starostí, které jsou s tím spojené, ještě snížení příjmu pečující osoby. Pro někoho může být náročné postarat se o své nemocné rodiče. Samozřejmě vám finance v záloze usnadní také situaci, když přestanou fungovat spotřebiče, kotel nebo máte potíže se starším autem. A jaká je realita?
Podle České bankovní asociace, která už v roce 2017 provedla dotazování mezi veřejností, na finanční rezervy Češi moc nemyslí, resp. jen 13 % oslovených by ze svých úspor vyžila ještě půl roku. Trend ukazuje, že lidé myslí na finanční zálohu stále méně, a to i v čase, kdy se ekonomice daří a vysoká nezaměstnanost nepatří k problémům doby. Necelá pětina dotázaných by zvládla vykrýt nezbytné finanční nároky na dobu 3 měsíců.
Češi se o finanční zálohu příliš nezajímají, alespoň takový dojem dělají i další výsledky výzkumu. Zhruba třetina dotázaných totiž vůbec neví, jak dlouho by s financemi vystačila. To ukazuje především na podceňování nenadálých situací, které k výpadku příjmu vedou. Spoléhat na to, že krizová situace nenastane nebo se „nějak vyřeší“ je možné, ale obzvlášť v tomto případě platí, že „štěstí přeje připraveným“.
Výši měsíční úspory si podle výzkumu lidé představují ideálně v řádu několika tisíců. Dotazovaní ve věku 30 až 44 let uváděli částku v průměru necelých 3.700 korun. Přitom nezbytné životní náklady na 6 měsíců odhadovali na takřka 75 tisíc korun, tedy spořit by měli 21 měsíců. Pokud tedy ještě nespoříte, pak pro začátek vám stačí odkládat stranou i malé částky. Důležité je začít a neméně důležité je i vytrvat.